Coton de Tulear Atrey

Coton de Tulear Atrey
Trhlí páníčci
18. 12. 2006

♥ Standard plemene ♥ Můj rodokmen ♥ Moji příbuzní ♥ Péče o mě ♥ S čím si hraju
♥ Moje úspěchy ♥ Termíny výstav v ČR
♥ Říjnové krumlování ♥ Pražské podzimování ♥ Moje jedenácté Vánoce ♥ Krumlovské snížko- dovádění s Dundeem ♥ Pražské snížkolítání ♥ Národní výstava Mladá Boleslav ♥ Výlet do Tetína ♥ Moje 11. narozeniny





Ahoj ahoj. Následující není ani tak fotoreportáž, jako spíše povídka, neb nedošlo k poctívé dokumentaci, ale říkal jsem si, že se s Vámi musím podělit o to, jak trhlé mám páníčky. A cože se to dělo? No vyrazili jsme na vyšetření nožiček a očiček. Ale jak už to v naší domácnosti chodívá, nic není tak jednoduché jak se zdá. Ani návštěva doktora.

Den začal jako každý jiný. Probudil jsem se na svém pelíšku, a začal jsem se rozkoukávat.


A pak to začalo. Vycíkat, vybobečkovat, napapat, nabumbat... Ale co se to děje? Místo toho, abych se uložil na pelíšek k dopolední siestičce mě páníčci naložili do tašky a hurrááá znovu ven. Na autobus. Bylo mi divný, že nemám ani oboječek, ani vodítečko, ale na můj názor se nikdo neptal, takže mě nepřekvapilo, když se panička se slovy "sejdeme se u doktora" rozběhla zpátky domů. Nakonec dokonce doběhla stejný autobus, takže jsme mohli pokračovat v naplánovaném výletě.
Doktor byl dopředu naplánovaný - celý měsíc dopředu mě u něho panička musela objednat, abych se k němu dostal. V pániččině kalendáři jasně znělo: "8:15, Klinika Novovysočanská, Kolmá ulice". Že Vám na tom přijde něco divného? Vám taky? No když jsme v 8:05 vešli do ordinace, bylo to divné i paničce. Obzvlášť když po vyžadování se pana doktora Beránka byla obeznámena, že nejen že tam žádný takový doktor není, ale hlavně, že Kolmá ulice je na druhé straně Prahy 9.
Než jsem se stihl rozkoukat, už jsem se nesl znova paničče (teď už dosti nervózní) v náručí. Dá se vlastně říci běžící paničce v náručí. Autobus už jsme viděli zavírat dveře, a tak bylo třeba akce. Taxíííííííííí, ozvalo se. A u nohou nám přistála svačící taxikářka. Náhoda? Snad. Možná spíše víc štěstí nežli rozumu. (Pak že já jsem roztržitý).


A jak to všechno dopadlo? NO DOBŘE PŘECE. Paní taxikářka se za neustálého povzbuzování páááničky skutečně pochlapila, předpisy nepředpisy na to šlápla a přišli jsme jenom o 5 minut později...
To ale nebyl konec výstřelkům mojich milovaných páníčků. Ještě se jim nepodařilo poznat moji paní doktorku, která se s doktorem Beránkem zná, a tak ho přišla pozdravit... Prostě NENÍ NAD TO MÍT TRHLÉ PÁNÍČKY. HEHE


Jo a já bych málem zapoměl. Všechno NEGATIVNÍ... To znamená 0/0 nožičky a naprosto zdravá očička. HURRAAAAA...

Poslední aktualizace: 08.05.2017

© Coton de Tuléar Atrey