Coton de Tulear Atrey

Tak nám napadl sníh. Hromady sněhu. Takové hromady, že i mě, milovníka snížku, to začíná prudit. Jeden do něj skočí a zapadne až po uši... A abychom se všichni zahřáli, mám tu pár záběrů z posledních krásných podzmních dnů.


U babičky v Krumlově samozřejmě využívám každé příležitosti strávit čas na zahrádce. Dokonce jsem si vypěstoval takový legrační reflex - kdykoli se otevřou balkonové dveře, musím jimi projít - ať už odkudkoli kamkoli. Ale zpět k zahrádce a krááásnému sobotnímu odpoledni.


O pár dní (asi tak dva týdny) později jsem si ještě jednou, naposledy, užíval podzimního sluníčka v Praze.