COTON DE TULÉAR ATREY

Můj třináctý týden začal hrozivě. Pánička prohlásila, že mráz venku je na můj krásný kožíšek až moc velký. No koukněte, jak jsem dopadl.


Vypadalo to, že celej tenhle týden bude bez Igorka pěkná ňůda. Jakýto bylo od mých skvělých páníčků překvapení, když do bytu v pátek vtrhl Igorek. No a Hauřík, samozřejmě.


Vyrazili jsme do skvělý restaurace, kde byla spousta místa na hraní a majitelům to ani trošku nevadilo. Dokonce nás tam doprovodila i "babička a teta" z páníčkovy strany. Asi nemusím připomínat, že středem pozornosti jsem byl já.


Krásně jsme si tam s Igorkem a Hauříkem zaskotačili.


Hauřík pořád okoukával tašku, ve které mě páníčci občas nosí. No jasně. Nemohl dovolit abych měl něco, co on ne a tak se rozhodl, že alespoň v restauraci bude jenom jeho. Vůbec mu nevadilo, že se do ní skoro nevejde.


Po návratu domů jsme konečně přišli na řadu my. Konečně jsem se zase kolektivně napapal, a pak jsem pořádně prohnal Igorka.


Co dodat více, než že Igorek s Hauříkem mě tu obšťastňovali krásné tři dny, a už se nemůžu dočkat na další pokračování našich her.