Coton de Tulear Atrey

Coton de Tulear Atrey

Klubová výstava Záhorovice

18. 9. 2008

♥ Standard plemene ♥ Můj rodokmen ♥ Moji příbuzní ♥ Péče o mě ♥ S čím si hraju
♥ Moje úspěchy ♥ Termíny výstav v ČR
♥ Říjnové krumlování ♥ Pražské podzimování ♥ Moje jedenácté Vánoce ♥ Krumlovské snížko- dovádění s Dundeem ♥ Pražské snížkolítání ♥ Národní výstava Mladá Boleslav ♥ Výlet do Tetína ♥ Moje 11. narozeniny





Mnohokrát děkuji chovatelským stanicím Aglia Tau (v čele s paničkou Z. Cahlovou), From Cotton Home (v čele s paničkou M. Novákovou) a Madagaskarský sen (v čele s paničkou Z. Křížkovou), dále pak páníkům od Harryho a sestřičky Cecilky a v neposlední řadě páničce Karolíně od Elvise Reco Bohemia, za zaslání suprových foteček z Klubové výstavy psů v Záhorovicích, díky kterým jsem mohl dát dohromady tuto fotoreportáž!!! Díky, díky moc!!!

Nejdřív bych asi měl říct, proč si obrázky pro tuto fotoreportáž páníci nepořídili sami - mno, jako vždy :-), za vše může páníček. Ten si totiž odjel na seminář a mě a páničku v tom nechal samotné. No a teď už tedy k tomu, jaké to bylo. Mno, zkrátka super. Krásné prostředí, skvělá organizace a příjemní "domorodci" (Záhorovičáci zajisté prominou :-)) zapříčinili, že výstava se opravdu vyvedla.


Poměrně velký prostor potažený krásným koberečkem vyloženě vyzýval ke hře, a mnozí toho také využili.


Mno vidíte to? Místo toho, aby se mi pánička věnovala, takhle si klábosila. Hrůza.


Ale vraťme se k výstavě a k tomu, co jsem viděl. Sjela se sem spouuuusta nádherných hafíků i fééééneček. A všichni se česali, a česali, a česali a česali...


Hurrááááá, želvičky dorazily!!! A s nimi hafíci C'est Moi a Akimbo Dar Vysočiny. Želvičky rozhodně patří k nejoblíbenějším výhrám. Tentokrát se rozdávaly za první místa. Nejspíš proto, že když byly minule za druhé místo, málokdo chtěl vyhrát :-)


Nevím, jestli jste si to všichni uvědomili, ale s Elbíkem (Elbery Best of Cotton) jsme teď vlastně příbuzní. Jeho syn Harry je totiž můj budoucí švagr (budoucí manžel sestřičky Cecilky). Elbík Harryho samozřejmě bedlivě sledoval (stejně jako já), a uznale pokýval, když byl oceněn VN1 v kategorii dorostu. I když, Harry se netvářil zrovna nadšeně, že... Možná už myslel na to, jak si doma bude s Cilkou zase hrát :-)


A tady už se vystavuji. Páníci mě přihlásili do kategorie vítězů, kde se sešla opravdu těžká konkurence. Mně, Akimbovi i Elbíkovi (Elbery Best of Cotton) to hrozně moc slušelo, a tak to paní rozhodčí Zuzana Brotánková rozhodně neměla jednoduché. Nakonec jsem byl tím "nejšťastnějším" já (a to hlavně kvůli želvičce :-)) a v této třídě jsem vyhrál. Díky tomu jsem postoupil do výběru o nejlepšího psa. Tady paní rozhodčí přemýšlela ještě déle, protože soupeřem mi byl velmi nádherný pejsek Elvis Reco Bohemia. Paní rozhodčí nakonec vybrala mě, protože jsem jí okouzlil svým rošťáctvím, kdy jsem si i přes snahu paničky v podstatě dělal, co se mi chtělo :-) (Pozn. paničky: A tak krásně chodil, večer předtím... Uškrtit málo :-)) Nakonec jsem vyhrál i celou výstavu, a již podruhé během tohoto roku jsem získal na klubové výstavě BOB!!! Co hezkého o mně paní rozhodčí řekla, to si můžete přečíst tady, diplom je k prohlédnutí zde!!!


Po výstavě ještě následovaly soutěže. Celou pauzu na oběd tahle holčička pobíhala po "place" a společně s cotonkem zpívali a hráli na flétnu. Pak si k němu zalezla do pelíšku, usnula, a už s ní nebyla řeč. Ale my to s paničkou viděli!!! Moc šikovní, oba dva...


Jak už jsem řekl, nejoblíbenější cenou jsou želvičky. I paní rozhodčí jednu dostala, a její pekiňáček se do ní hned zamiloval :-)


Po skončení výstavy mi panička půjčila mojí nejoblíbenější hračku - létající talíř, a tak jsem si s ním trošku zařádil.


Toť z této výstavy vše. Samozřejmě mockrát děkuji všem, kteří se postarali o to, že se nám tam s paničkou tak líbilo - tedy organizátorům v čele s paní Cahlovou, Tichoňovou, Krůželovou a Křížkovou a jejich manželům (na ty nesmím zapomenout :-)). Moc také děkuji paní kadeřnici, Zuzaně Větvinské Vršecké, že mě opět bezvadně připravila, paní rozhodčí Zuzaně Brotánkové, že mě tak krásně posoudila a pochopila, že chodit umím, jenom se mi nechce :-), Šimůnkům za to, že mě a paničku na výstavu odvezli a ještě jednou všem těm, co mi poslali svoje fotečky a i všem ostatním účastníkům za vytvoření bezva atmosféry!!! Moc se nám v Záhorovicích líbilo, a rádi se sem zase jednou vrátíme!!!

Ještě dodám, že celkové výsledky z výstavny naleznete na klubových stránkách, a fotečky, které se podařili paničce pořídit, na http://coton.rajce.net.

Poslední aktualizace: 08.05.2017

© Coton de Tuléar Atrey